Retenční nádrže na dešťovou vodu Praha

Zachytíme vodu ze střechy, uložíme ji do země a napojíme na zálivku zahrady. Od výkopu přes nádrž a vsak až po propojení s automatickou závlahou – jedna firma, jedna zodpovědnost.

Voda, která vám dnes odteče do kanálu

Ze střechy běžného rodinného domu odteče za rok několik desítek kubíků vody. Je měkká, bez chloru a rostliny ji snášejí líp než vodu z vodovodu – a přitom za ni platíte podruhé, když v létě zaléváte pitnou vodou. Retenční nádrž tenhle koloběh přeruší.

Praha přitom patří k nejsušším místům Česka. Roční úhrn srážek se tu pohybuje kolem 500 mm a rozděluje se stále nerovnoměrněji – přijde přívalový déšť, který během hodiny odteče pryč, a pak šest týdnů nespadne nic. Nádrž je vyrovnávka mezi těmihle dvěma stavy: podrží vodu z bouřky na dobu, kdy zahrada opravdu žízní.

Děláme celý řetězec – svody od domu, výkop, uložení nádrže, filtraci, přepad do vsaku, čerpadlo i napojení na automatickou závlahu. Terén po sobě srovnáme a zahradu vrátíme do stavu, kdy po výkopu není za pár měsíců poznat.

Proč lidé nádrž řeší

Čtyři důvody, které slyšíme nejčastěji

Zálivka bez placení vodného

Největší odběr na zahradě připadá na červenec a srpen – tedy přesně na měsíce, kdy je voda nejdražší a kdy obce nejčastěji omezují zalévání pitnou vodou.

Rostlinám dešťovka svědčí

Dešťová voda je měkká a nemá chlor. Na rododendronech, azalkách a dalších rostlinách citlivých na vápník je rozdíl vidět během jedné sezóny.

Podmínka u novostavby

U nové stavby se dnes běžně vyžaduje, aby srážková voda zůstala na pozemku. Nádrž se vsakem tuhle podmínku řeší a zároveň z ní máte užitek.

Konec podmáčeného rohu zahrady

Když svody končí na terénu, voda si najde nejnižší místo. Nádrž a vsak ji odvedou řízeně – a trávník u okapu přestane být bažina.

Kolik vody vám ze střechy nateče

Spočítá se to jednoduše: půdorysná plocha střechy × roční úhrn srážek × součinitel odtoku střechy × účinnost filtru. Pro Prahu a běžnou taškovou nebo plechovou střechu to vychází zhruba takhle:

Půdorys střechy Zachytitelné množství za rok Obvyklá velikost nádrže
100 m² zhruba 36 m³ 3–4 m³
150 m² zhruba 54 m³ 4–6 m³
200 m² zhruba 72 m³ 6–8 m³
250 m² zhruba 90 m³ 8–10 m³

Čísla jsou orientační – počítají s 500 mm srážek ročně, součinitelem odtoku 0,8 a filtrem s účinností 90 %. Plochá střecha se zelení nebo štěrkem zadrží víc a odteče z ní míň.

Proč nádrž nebývá větší? Nádrž není zásobník na celý rok, ale vyrovnávka mezi deštěm a suchem. Má překlenout dva až tři týdny bez srážek, ne celé léto. Trávník o ploše 200 m² vypije v létě kolem 4 m³ týdně, takže na pokrytí celé sezóny by nestačila ani nádrž velikosti bazénu. Rozumně zvolený objem se naplní vícekrát za rok – a to je přesně to, co chcete.

Varianty, které stavíme

Co se k vám hodí, poznáme podle terénu, spodní vody a toho, co bude nad nádrží

Podzemní samonosná

Nejčastější řešení do zahrady. Nádrž se uloží do štěrkopískového lože a obsype. Nad ní může být trávník nebo záhon, ne však pojezd auta.

Hodí se, když: máte rovný terén, nízkou spodní vodu a nad nádrží bude zeleň.

Podzemní obetonovaná

Nádrž se uloží na betonovou desku a obetonuje po vrstvách. Odolá tlaku zeminy i vztlaku spodní vody a unese pojezdnou plochu nad sebou.

Hodí se, když: bude nad ní příjezd, stojí ve svahu nebo je vysoko spodní voda.

Nadzemní

Levnější a rychlejší – bez výkopu. Na zimu se musí vypustit a v létě se voda v nádrži ohřívá, takže se v ní dřív kazí.

Hodí se, když: chcete vodu jen na sezónní zálivku a nechcete kopat.

Nádrž + vsakovací bloky

Nádrž zachytí vodu na užitek, přepad jde do vsakovacích bloků. Tahle dvojice se u novostaveb navrhuje nejčastěji, protože splní i podmínku vsaku na pozemku.

Hodí se, když: stavíte nově nebo nemáte kam svést přepad.

Chcete vodu na zahradě i vidět? Podívejte se na okrasná jezírka a biotopy – jezírko dokáže část srážkové vody zadržet taky.

Co k nádrži patří, aby fungovala

Samotná nádrž je jen plastová bedna v zemi. Užitečnou ji dělá to, co je kolem – a právě na tom se dá nejvíc ušetřit špatně.

Filtrace na přítoku

Listí, mech a písek ze střechy musí zůstat venku, jinak se ze dna nádrže během dvou sezón stane bahno. Filtrační šachta se dá vyčistit shora, bez lezení do nádrže.

Klidný nátok

Voda se do nádrže pouští ke dnu přes kolínko, které ji zpomalí. Bez toho každý déšť rozvíří usazeniny a natáhnete si je do závlahy.

Přepad

Plná nádrž musí mít kam přetéct – do vsaku nebo do dešťové kanalizace, pokud ji obec povoluje. Přepad se opatří zápachovou uzávěrkou a ochranou proti hlodavcům.

Čerpadlo a rozvod

Ponorné čerpadlo s plovákem, nebo domácí vodárna v šachtě. Odtud vede rozvod k výtokovým sloupkům a k automatické závlaze.

Nezámrzná hloubka

Nádrž i přívodní potrubí patří pod nezámrznou hloubku. Co zůstane mělko, na zimu odvodňujeme.

Oddělení od pitné vody

Rozvod dešťové vody se nesmí propojit s vodovodem. Když se nádrž doplňuje z vodovodu, řeší se to volným výtokem – ne ventilem mezi soustavami.

Dotace na retenční nádrž – jak to je teď

Tuhle otázku dostáváme skoro pokaždé. Odpověď se v posledních měsících změnila, tak ji napíšeme rovnou a bez příkras.

Krátce: pokud chcete jen nádrž na zálivku a na domě nic dalšího neřešíte, na podporu dnes nedosáhnete.

  • Původní program Dešťovka je od roku 2021 součástí Nové zelené úsporám, samostatně už neběží.
  • Systémy hospodaření s dešťovou vodou se u rodinných domů nepodporují samostatně – musí být součástí žádosti spolu se zateplením nebo opatřením v oblasti zdrojů energie.
  • Běžná Nová zelená úsporám funguje pro rodinné domy jako zvýhodněný úvěr, kde stát hradí bance úroky. Přímou dotaci dostanou jen nízkopříjmové domácnosti přes NZÚ Light.
  • Podporu na hospodaření s vodou lze na jednu nemovitost získat jen jednou. Kdo už čerpal starou Dešťovku, znovu žádat nemůže.
  • Příjem žádostí s projekty běží od června 2026, bezúročné úvěry od bank od září 2026.

S čím vám pomůžeme my

Nejsme dotační poradci a nebudeme předstírat, že vám dotaci „vyřídíme“. Co ale umíme a co po nás úřad i energetický specialista stejně budou chtít:

  • Řekneme rovnou, jestli má cenu žádat. Podle toho, co na domě plánujete, poznáme během konzultace, jestli se do podmínek vejdete, nebo ne. Ušetří vám to týdny obíhání.
  • Připravíme podklady za naši část. Položkový rozpočet, technická specifikace nádrže a systému, výkres uložení, fotodokumentace průběhu prací a doklady o provedení.
  • Sladíme se s vaším specialistou. Když žádost zpracovává energetický specialista nebo projektant, dodáme mu čísla a dokumentaci ve formě, kterou potřebuje.
  • Navrhneme řešení i bez dotace. U většiny zahrad vychází nádrž rozumně sama o sobě – a bez čekání na termíny programu.

Podmínky programu se mění, tohle je stav k srpnu 2026. Aktuální znění vždy ověřte na novazelenausporam.cz nebo na infolince Státního fondu životního prostředí 800 260 500.

Jak realizace probíhá

Od prvního e-mailu po zasypaný a osetý terén

01

Obhlídka a výpočet

Změříme střechu a svody, posoudíme terén, spodní vodu a přístup techniky. Navrhneme objem nádrže a místo uložení.

02

Nabídka položkově

Rozpočet rozepsaný po položkách, ať víte, za co platíte. Součástí je i varianta s vsakem a varianta s napojením na závlahu.

03

Výkop a uložení

Výkop, lože, uložení nádrže, obsyp nebo obetonování, svody, filtrace, přepad do vsaku. U běžné zahrady jde o pár dnů.

04

Zapojení a úklid

Čerpadlo, rozvody, zkouška, zásyp a srovnání terénu. Trávník dosejeme nebo položíme koberec, ať po výkopu nezůstane jizva.

Proč to svěřit zahradníkům

Zahrada výkop přežije

Nádrž kope každý výkopář. Rozdíl je v tom, co zůstane potom – jestli srovnaný terén a navazující trávník, nebo hromada hlíny a vyjeté koleje.

Závlahu umíme napojit

Nádrž a automatická závlaha jsou jedna soustava. Když je dělají dvě firmy, hádají se o to, čí je chyba. U nás je to jedna zakázka.

25 let na pražských zahradách

Víme, kde v Praze a okolí bývá jíl, kde skála a kde vysoká spodní voda. Na tom stojí volba mezi samonosnou a obetonovanou nádrží.

Časté otázky k retenčním nádržím

Co se nás lidé ptají nejčastěji

Vychází se ze dvou čísel: kolik vody ze střechy nateče a kolik jí na zahradě spotřebujete. Ze střechy o půdorysu 150 m² v Praze nateče zhruba 50 m³ vody za rok. Běžně se u rodinného domu volí nádrž 3 až 8 m³ – nádrž není zásobník na celý rok, ale vyrovnávka mezi deštěm a suchým obdobím. Rozhodující je, jak dlouhé sucho má překlenout.

Záleží na typu nádrže a na tom, co bude nad ní. Samonosné nádrže se ukládají do štěrkopískového lože a obsypávají, obetonování nepotřebují, pokud nad nimi nebude jezdit auto. Do pojezdné plochy, do svahu nebo tam, kde je vysoká hladina spodní vody, patří nádrž obetonovaná – jinak ji tlak zeminy nebo vztlak vody zdeformuje. Který případ je ten váš, poznáme až na místě.

Původní program Dešťovka je od roku 2021 součástí Nové zelené úsporám. Podmínky se ale zásadně změnily: systémy hospodaření s dešťovou vodou u rodinných domů se nepodporují samostatně, musí být součástí žádosti spolu se zateplením nebo energetickým opatřením. Běžná Nová zelená úsporám navíc funguje jako zvýhodněný úvěr, přímou dotaci dostanou jen nízkopříjmové domácnosti přes NZÚ Light. Pokud tedy chcete jen nádrž na zálivku a nic dalšího na domě neřešíte, na podporu nedosáhnete. Víc v sekci Dotace na retenční nádrž.

Ano, ale je to jiná stavba než nádrž na zálivku. Potřebuje jemnější filtraci, samostatný rozvod v domě a hlavně naprosté oddělení od vodovodu s pitnou vodou – propojení obou soustav je nepřípustné. Doplňování při prázdné nádrži se řeší přes volný výtok. V novostavbě je to snadné, v hotovém domě je to zásah do rozvodů a je potřeba to posoudit dopředu.

Nádrž uložená pod nezámrznou hloubkou nezamrzá. Zamrznout může to, co je nad zemí nebo mělce – výtlačné potrubí, vodovodní sloupek, nadzemní čerpadlo. Proto se na zimu odvodňují rozvody závlahy a čerpadlo se buď osadí do nádrže, nebo se z technické šachty na zimu vyjme.

Přebytek musí mít kam odtéct, jinak vytopí okolí nádrže. Řeší se to přepadem do vsaku – nejčastěji do vsakovacích bloků nebo štěrkové rýhy na pozemku – nebo napojením do dešťové kanalizace, pokud to obec povoluje. U novostaveb bývá vsakování na vlastním pozemku podmínkou stavebního povolení, takže se nádrž a vsak navrhují společně.

Cenu tvoří objem nádrže, hloubka a obtížnost výkopu, jestli je nutné obetonování, délka svodů od domu a technika na čerpání a rozvod vody. Rozdíl mezi nádrží uloženou do rovného terénu s přístupem pro bagr a nádrží ve svahu bez přístupu je zásadní. Proto ceníkovou cenu neuvádíme – přijedeme se podívat a pošleme rozpočet položkově.

U menší zahrady a záhonů ano. U velkého trávníku většinou ne – trávník v létě spotřebuje kolem 20 litrů na metr čtvereční týdně, takže 200 m² trávníku vypije za týden zhruba 4 m³. Nádrž tedy pokryje podstatnou část sezóny a nejdražší letní odběry, ale při dlouhém suchu se doplňuje z vodovodu. Automatická závlaha se dá nastavit tak, aby brala přednostně z nádrže.

Chcete zadržet vodu na vlastní zahradě?

Napište nám velikost domu a pár vět o pozemku. Spočítáme, kolik vody vám ze střechy nateče, a navrhneme objem nádrže.

Prosím vyplňte své jméno
Prosím vyplňte platný email

Vaše údaje jsou v bezpečí. Ozveme se vám do 48 hodin.

Nezávazná poptávka